Půlnoc voní létem i toužením,
když ulehám do peřin spánku
knihy nenapsané
Ač v osudu není, co dál se stane,
že probuzení s ránem přichází,
dávno je mi známo
Opláchl od sazí ranní svit nebe
Noci chlad ještě zebe,
když slunce samo
rozvírá další den,
co hřeje v dlani
vzpomínkami
proteplen
2 komentáře:
Ano, život sám píše romány a někdy tedy i básně :). Je příjemné, čteme-li v oné knize života ve dvou, nebo alespoň nám někdo nakukuje přes rameno.
Hezká vzpomínková...
Moc zmilované.Vájinka
Okomentovat