Odbilo šest

Ve smutku dívám se na kvanta hvězd
mámivých
V mrazu třpytí se dech
jak třpytla se jedna z nich,
když láskou zpití
stáli jsme v podzimní den

Na chvilku pouhou zhmotnil se sen
Nebyl to klam
Ani zdání
Možná teď taky stojíš sám
Vidíš?
Hvězda padá ...

Mé přání slyš:
Z půli mě měj rád
kolik tebe mám ráda!
.