S tebou,
jen s tebou navždy!
Tak krásně s ním ...
Běží čas a bez ptaní
dopustí se zločinu
Přímo vraždy,
stálo by v zápisu justičním
Nenajdeš příčinu
ba ani motiv není
Jen slůvko navždy
navždy propadlo tlení
Práce a prosperita,
křičí zase volitelní
jak to prase z žita
Stále stejní,
co chtěli by si
narýpat víc a víc
A jako kdysi
před volbami
i dnes bez hranic,
a bez rozdílu,
všechny strany
hubou mají se k dílu
Hádej, kdo vše zaplatí?
Třeba kapelu, co hraje
na předvolebním párty
u chodníku
Bohatí z daňového ráje?
Omyl, jen ty,
poctivý poplatníku!
Stmívá se
Tma ustlala si
na řase
Těžknou víčka …
Pro páníčka,
taky asi
seknu vším a půjdu spát!
Nezruším ani dnes
pevný řád
I les venku
si dal noci sklenku
a usínání
do tmy šepotá
Slepota noci
do dlaní vzala sen
Každý v něm
bez rozdílu,
bez emocí, bez příčiny
uvězněn
a má se k dílu!
Je třeba v krátkém čase
vzpomínky protřídit
Vymést smetí a čistou nit
vstřebat do paměti,
kde je stále místo
A když pak
ve včerejšku čisto
a bylo nám přáno,
řinkot budíku, pták
či světlo denní,
bere za kliku
probuzení
Dobré ráno!
Člověk zjevně
nesmí zůstat stát
Však ani překročit hranice!
Matička Země,
hvězdně vzácná pramice
jak vyvážená fontána
má pevný řád
Vždyť věky pluje nekonečnem,
k slunci poutána
na laně vlečném
Nejedno drama
zázrakem ustála,
neobydlená, sama …
Pak do vínku
prvního tvora dostala
a pravidla pevná
Neznáme vzpomínku,
přesto ze dna
života těžíme
Pro vlastní pohodlí
a komfort několika generací
mocní rozhodli
A já, Člověk, dík vlastnímu umu
pod nohama zemi ztrácím
Třeba přes ropnou skvrnu!
Zlaté slunce asi
s deštěm vlasy
pročíslo si
V potoce
Po roce
v celé kráse
prostírá se
po krajině
jaro
Trochu líně
chladu se vzdalo
O to vznešeněji
kolem znějí
ptačí hlásky
v trylkách lásky
Už přiletěla
i kukačka rozechvělá
Marná sláva,
roky zase přikukává ...
Potvora!
A zimě padla závora
Teď a tady!
S ledovými muži
naposledy
přichází si užít …
Pasu se v tónech zeleni
protkané vůní květů,
když jara mámení
do věnečků lehce pletu
V uhrabaných polích hněď
lační po teplém dešti
a předpověď?
První dny léta věští
Jen obloha se mračí
Má na to právo plné!
Pak hodinka vánku stačí
a slzy máje osušené …
Nad hlavou od rána
ladí kosí trylek
Do tmy zima prodána!
Oči otevřel nejeden snílek ...
Tisíce ovádů
přilétá odnikud,
vklouzne až do zádů
Přes tikot budíku!
Zahrají na struny
nervových pletení
Zahnat je neumím
Býti tak kamením!
Mravenci v zápětí
brnění vytasí
S přerůznou havětí
sledujem počasí
Soukromá stanice
předlouhé roky
hlásí mi vánice,
jasný den taky
Bez nákladů na provoz
vždy po ruce předpověď!
Přesná je víc než dost
a zapíná právě teď!
Aůů …
***
Je bezva, když v noci prší a ve dne slunce žhne
Ale kdo s tím má vydržet!?