Proč z rána
slza stéká po tváři?
Jaký důvod má,
že ač nevolána
světlo odráží,
když léto za okny
vlády se ujímá?
Dost bylo tmy
i mračen deštivých!
Dokonce kapuci i mnich
odkládá
Tak proč vetkaná na srdci
divná nálada?
Všichni jsme pouhý prach
zhmotněný v tělesnou schránku,
pak malý stín vyvolá strach,
že tělo má na kahánku
Život je okamžik pouhý
Početím
shluk molekul ožije
Porveš se s ním,
okusíš štěstí,
nasbíráš šmouhy
a už slyšet:
Adié ...
slza stéká po tváři?
Jaký důvod má,
že ač nevolána
světlo odráží,
když léto za okny
vlády se ujímá?
Dost bylo tmy
i mračen deštivých!
Dokonce kapuci i mnich
odkládá
Tak proč vetkaná na srdci
divná nálada?
Všichni jsme pouhý prach
zhmotněný v tělesnou schránku,
pak malý stín vyvolá strach,
že tělo má na kahánku
Život je okamžik pouhý
Početím
shluk molekul ožije
Porveš se s ním,
okusíš štěstí,
nasbíráš šmouhy
a už slyšet:
Adié ...
1 komentář:
Inu, to života je chod
přesně tak to je
milostný akt, bejby zrod
stárnutí a pak adie
Zůstanou jen vzpomínky
i zašlé foto mnohé
třeba jak děda byl malinký
jak mu tekl čas
než nám řekl sbohem
* Hezké. Ano, nikdo z nás není nesmrtelný. A je jen na nás, abychom žili tak, aby se po našem odchodu na nás vzpomínalo.
Okomentovat