Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

neděle 5. srpna 2012

Odcházíme


Neznatelně šouráme se k zemi
Možná vše stejné
až na pohled obrýlený
a tachometr,
co ukazuje víc než padesát

Stříbří svetr,
když listopad posílá
z vlasů jinovatku zimy,
něžného motýla
s křídli blankytnými,
co obejme tichem

Jsme zrozeni
prvotním hříchem
pro žulové kameny


+++


Báseň vznikla před pár dny a protože obsah odpovídá spíš dušičkovému času, chtěla jsem ji odložit na listopad. Ale včera do rána zemřel o pár let starší soused a tak na jeho památku ....

Žádné komentáře: