Kam se poděly?

Kam se poděly
mámivé chvíle?
Mlčelo pondělí
v dešti a černobíle

Marně do prázdna
vztahuji snahu
Odpoví pouze tma
vlastního prahu

Křídla modrásků
bez hmotného těla
stahuji do svazku
Touha jim odumřela ...

Bez hnutí
zkroušeně leží tu
Z kytice kopretin
věneček zapletu

a pouštím po vodě
zítřka
Nevěřme náhodě
Vztahy je nutné stále si hýčkat!