Vítr čistí zamračeno
že pochmurné černo
prohrábne
až do ztracena
Aby ne,
už pouhá změna
ovzduší
z mlčení na rozmluveno
slovní kapky rozbuší
Pak vzniklou pěnou
vyprskají nejasnosti
z vnitřních stájí
staré zlosti
do prostoru mimo nás
do prostoru mimo nás
Po dešti mnohem snáz
se vždycky dýchá
A než ti sporadicky
do kalicha neznalost
novou zlost doplní,
do syta užívej si výsluní
2 komentáře:
Kde já jsem něco podobného jenom četl?...
Aha! V knize života.
Život je taky dobrý autor, jako Ty. :-)
Můj velký dík
za milý komentík
Lenka
Okomentovat