elán dvacítky
V bolesti zamlžený obzor
Den víc a víc řídký
prostupuje do nejbližších
Z vrásčité kůry křehoučká víla
obavy uvnitř konejší
Velké díky, že jsi byla
Však větší, žes tu stále s námi,
ač nahoru, dolů život smýká
a ty kloužeš po zmáčené stráni
Srdce rozjizvené v hrudi bojovníka
odmítá ne, i když dole led
(Tenčí není ani vlásek!)
Na něm času sled
A máma se silou sedmikrásek
***
Srdíčko je mocný sval a když cesty pro krev čas uzavírá, nezbývá než bojovat a nevzdávat se!
Žádné komentáře:
Okomentovat