Blankytně modrá víla
do své moci
uzamyká mysl mou
Hned spolu
vznášíme se oblohou
než karambolu
o tenký vlásek uhýbám!
Krotím vztek, oko pláče
a ze všech stran
pára srší od tryskáče,
co minul těsně aerobus
Je jasné, na můj vkus
pod hvězdami nabito!
A rozjizvené jelito bělavé rány
vplouvá tiše do atmosféry
Co jak od letadel šrámy
se jednou zcela nezacelí?
Žádné komentáře:
Okomentovat