
Od prvopočátku pevně s náma
propojená
Nedozírně cenná i přebytečná
Zároveň zuřivá i něžná slečna,
princezna všech princezen
s níž začíná i končí den
Sněžná, vřící,
ledová i vznášející
V podzemí či ve vesmíru
prohledá i sebemenší škvíru
Je nezbeda, co člověk sváže,
by předvedla pak mocný zážeh
Jindy ohněm nasytí se zcela,
by na plamenech archanděla
vlastní dech
rozprostřela kolem Země
Zpívá tiše, hučí temně
Mrtvá je i živá
V dlani důvěřivá,
slaná, sladká, do kysela
Z černé vybarví se až do běla
Prohlédneš jí do útrob
Dává život, však i hrob
Zvlášť, když šepotavé mžení
onemocní v pustošení
Stojí němá, řvoucí padá
V koloběhu věčně mladá ...
***
Báseň proudila mou myslí ještě před povodněmi, které právě dosahují ničivého vrcholu
Hodně síly všem ...
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Opět mě komentář zasáhl natolik, že obsah kopíruji pod báseň, na kterou je reakcí:
Odowakar řekl(a)...
Já vím, že je to asi šílené,
ale tohle mě napadlo, když jsem dnes přemýšlel jak jsme o víkendu zachraňovali před povodněmi auto a za co nějaký majetek v případě mimořádných událostí stojí proti lidskosti...
Povodeň 2013
Déšť všechno mění.
Co bylo, není.
Víra i klení
má rozuzlení.
Voda se pění,
věčnost i tlení,
smutek a snění
jde do souznění.
Síla a tření!
Bolest je dění,
po zatracení
je očistění.
A odpuštění?...