Teprve štětka,
když rozjede malování,
tóny hebké rychle hnětká,
vizi hladí beze dlaní
a šup sem, šup tam a hnedka
po nepatrném pošimrání
barvitá zápletka
už je tam a za ní
do rytmu klepká
bez ochrany
a beze svědka
štětec, jehož pevný chtíč tu k mání
a hned spolu kreslí potomka i předka,
pána i paní,
by nejedna tetka,
co půjde kolem při stmívání,
lekla se, až klepne ji pepka,
protože kreslí je při milování
malířská štětka
a štětec barvou poprskaný
…
A teďka
pěkné spaní
Žádné komentáře:
Okomentovat