Nevnímám
slova
bez adresy,
co
opar z rán
zkouší
kreslit
modrobíle
na oblohu,
kde ledabyle
slunce z rohu
louče
prská rozžhavené
Stezka
úzká
od pramene,
kde
přes kapradí
opar hladí
ospalé motýly
Tu svit mlhu rozptýlí
v duhu
letního jasu
Větrným
mávnutím
žár
zkásl polostín
lesa
do slovesa
Odcházím
Žádné komentáře:
Okomentovat