Ve štítě domu
neznatelná čára zlomu
zlehka fárá do středu bytí
Lapeni v síti
Krmení u notebooku,
ztuhlou ruku na klávese
Vše přenese
I osobnost na samý chvost
společnosti
Všichni hosti
věznitele, co nás cele
pohltil
Tolik sil
rozdaných bez užitku!
Následuje bolest v lýtku i v páteři
A zatím u dveří
ťuká další letní den
Já du ven ...
Žádné komentáře:
Okomentovat