Život je příliš složitý,abys sám sebou opitý
až do němoty
nadnesl ses přes trampoty
bez škrábanců
Nevděčná role psanců
dere se pod kůži,
když nevědomí zadluží
vlastní domy
Tu náhle váhavě
určují se kroky příští
Máslo na hlavě
a faul na vlastním hřišti
bolí nejvíce
Proč přeplněné lavice
tleskají soupeři,
bezdůvodně?
Kdo moc má, tomu se uvěří
A ten kdo na dně
plném mrazu
ví, že jediný krůček schází
Do odrazu
od nesnází
Žádné komentáře:
Okomentovat