Nebeská fontána zvlažila dech
jarnímu rozmachu
Nejenom mech
od prachu očistil si šaty
I trávník tak trochu hrbolatý
změnil účes do zelena
v okamžiku kuropění
Zima zneuctěná
mrazivé své jmění
hrne pod pokličku
marných chvil,
když z hrdla tónu smyčku
kos švitořil
pro kosici na stromě
Letos jaro přeskromně
ujímá se práva moci
Vzpomínáte, když co kluci
s děvčaty hrávali jste kuličky?
Tam za vraty u stodůlek ...
A děda jak byl stařičký
Těch vrásek na tváři!
Čas dávno smazal důlek
Jen duhová kulička
světlo probouzení odráží
přes temná sklíčka oční lupy
Opět slunce proudí do chalupy,
kde u kamen
prsty zkřehlé ohřívám
Díky za dnešní den,
že zas přišel k nám ...
Žádné komentáře:
Okomentovat