Nad ránem krok zamlženýzní pianem v hloubce ženy
probuzené
Familiárně se žene krokem trav,
co rády větru na pozdrav
ohnou se souhlasně
radostnou ódou
Za okny na třásně
pupenů vodou máčených
zrovna usedl smích
slunečního paprsku
- proklouzl mrakem,
aby s jitřní chutí na blůzku
v čase ledajakém
vložil pnutí předjarního dne
A jestli se nepletu,
sotva dosedne
sluneční pohlazení
i do mužského rozletu,
v mžiku z kroku ženy
rozvoní se fialky
Dost už bylo zahálky ...
Žádné komentáře:
Okomentovat