Jako vlas

Najdu se zase zpátky?
Čas splašeně letí,
v něm život krátký
rozmrzele na koštěti
rozevírá pavučiny
utajených koutů

Hrbolaté stíny
hatí zpěv po kohoutu
a sny na dně koše
pod vším odpadem
je marné budit zkoušet,
když čerstvý den mlhou šunky válí

Najednou paprsek od vrcholu skály
volně závoj páře
Slunce dokořán dlaň rozevírá
Nehřeje, přesto v páře
jinovatka si vybírá
směr k oceánu

Mizí noční stopy
I ta po havranu,
co rozmáchle křídly kropil
rozvětvenou lež o životě,
co nejprve předl jako kotě a než se naděješ
letitá námaha i myšlenky svléká do naha

Přitom život tak tenký ...

Pohodové Vánoce

 

A jsou tu Vánoce!

Že letos na ocet

někdo někde u stolu bude,

když u večeře má být číslo sudé,

víme všicci

Vehementně však lpít na tradici,

ale netřeba

 

Ani přes chleba

nožem dávno již neděláme kříž

jako naši předkové

Přijímají se zas nové zvyklosti

Ono důležitější než se postit

je po předvánočním shonu

najít cestu jedinou - cestu domů
a být s milující rodinou

 

 

 

***

 

Příjemné prožití Vánočních svátku v kruhu nejbližších ze srdce přeji všem ...

Kde je sníh?

 

Kolem Vánoc vždy se stává,

že notně postříbřená tráva

šustí v rytmu zimy,

ze stromů zas střípky jíní

chlad sypou za límec

Ani metr sněhu není věc,

co řadíme do utopie

 

Zatímco dnes jen proud vody kryje

rozmrzelou zem

Dokonce ani dole pod jezem

nenazdobil led tichý proud

Další posmutnělý večer ulehnout

do mlhy místo sněhu musí!

Bíle září snad jen peří sněžných husí ...

Úsměv, prosím

Smutek do kostí se vkrádá
a pak se leckdo diví
jak hodně bolí záda!

V mládí jako divý
smějeme se všem a všemu
Jak léta pádí v čase
radost chytne náhle trému

Smích přitáhne v pase
a už vážnost chňapá po udici
- ráda loví mřenky
spící v kalné vodě!

Do plné sklenky
se v pohodě víno nedoleje!
I na Pompeje
padl strach z hory hromu ...

Mozek na poplach smutkem bije
Občas tělo bolí k tomu,
že vnitřní žal volá, hyjé!

Věčně nespokojená - aby ne!

 

Pár maličkostí

A nic víc?

 

Možná strýc,

co hojně se tu hostí,

dodatečně dodá

auto značky Škoda

(Ale jak nebude funkční

a hlavně ojeté hodně ...)

Každý kolem už ční,

zatímco ona furt po dně

šlape bláto!

Třeba předminulé léto:

Jede si vlakem na chatu

- prší, prší a zas leje -

náhle zrovna tu

strom padá přes koleje

Tak trádá pěšky!

S ní zatoulaný pes

(Že měl blešky

ví ještě dnes ...)

Pak ještě navíc k chatě

přidupal zajíc, co nestydatě

po sobě nechal plno bobků

Asi spěchal za zaječicí,

co pod kopků

voňavého sena s maličkýma se má!

(Teď oni všicci skotačí ve čtveřici

a jí voní bobky místo růže ...)

Nakonec úžeh ze všeho toho

málem spálil ji docela

(A to jen pohov přála si dát od manžela,

co celibát právě ctil ...)

Je motýl bez křídel:

Bez poznámek

tupě vyčkává až přijde

jara vánek

(Uzavřená uvnitř sebe ...)

 

Tak se už seber

a smyj všechno bláto letité

Život stojí za to!

(Stačí ruce přibité nemít

a sobě slevit ...)

 

 

***

Malé vzpružení do roztočeného kolotoče předvánočního shonu nikdy není na škodu ...

Bez posily

Planými slovy
- kvetou pod prsty,
útěchu lovím
Na srůsty

Vstupuje do rána
přes ohon noci
neviditelná membrána
Zvolna rozkmitává pocit
klamavého smutku

Cesta smolná
přes vývrtku příštího dění
vkládá díl tajemna
a setinu rozuzlení

Až ze dna zvedáme amforu,
co statečně směruje k cíli
takt motoru
Čekat na posily
občas bývá zbytečné

Už ťukají

 

 

Koledy vtíravě zní

z ulic i obchodňáků

Zbývá ještě pár dní

než zatnou páku

komerčnímu shonu

 

Na cestu domů

nedočkavě se už těší

děti, tátové, mámy

Tak pospěšte si

ať jste brzy tady s námi!

 

U prostřeného stolu pohody a klidu

kam ať se děje, co děje

alespoň na chvilku přijdu

Odevšad znovu objevíme koleje

do srdce nejbližších

 

Domov - toť nejmilejší zátiší

Bez nadsázky

Vzpomínky tečou očními kanálky
Ne, nechci se dívat zpátky
Lepší je vidět za obzor - do dálky

Odplaval vzor a život tak krátký
frčí skrz prsty
Bolavé srůsty vymazat nejde!

Z očí sejde, v srdci zůstává dál,
co čas vzal do zapomnění
A pokolení kráčí vlastní cestou

Přes květy, přes bodláčí
krajinou pestrou i já honila motýly
Zatím třetí generaci čas opylil

Teď platím vzpomínkami,
zatímco podzim nejen na skráni
oře vrásky - bez nadsázky!