Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

neděle 27. prosince 2015

Jako vlas


Najdu se zase zpátky?
Čas splašeně letí,
v něm život krátký
rozmrzele na koštěti
rozevírá pavučiny
utajených koutů

Hrbolaté stíny
hatí zpěv po kohoutu
a sny na dně koše
pod vším odpadem
je marné budit zkoušet,
když čerstvý den mlhou šunky válí

Najednou paprsek od vrcholu skály
volně závoj páře
Slunce dokořán dlaň rozevírá
Nehřeje, přesto v páře
jinovatka si vybírá
směr k oceánu

Mizí noční stopy
I ta po havranu,
co rozmáchle křídly kropil
rozvětvenou lež o životě,
co nejprve předl jako kotě a než se naděješ
letitá námaha i myšlenky svléká do naha

Přitom život tak tenký ...


Žádné komentáře: