Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

neděle 20. prosince 2015

Věčně nespokojená - aby ne!

 
Pár maličkostí
A nic víc?
 
Možná strýc,
co hojně se tu hostí,
dodatečně dodá
auto značky Škoda

(Ale jak nebude funkční
a hlavně ojeté hodně ...)

Každý kolem už ční,
zatímco ona furt po dně
šlape bláto!

Třeba předminulé léto:
Jede si vlakem na chatu
- prší, prší a zas leje -
náhle zrovna tu
strom padá přes koleje

Tak trádá pěšky!
S ní zatoulaný pes
(Že měl blešky
ví ještě dnes ...)

Pak ještě navíc k chatě
přidupal zajíc, co nestydatě
po sobě nechal plno bobků

Asi spěchal za zaječicí,
co pod kopků
voňavého sena s maličkýma se má!
(Teď oni všicci skotačí ve čtveřici
a jí voní bobky místo růže ...)

Nakonec úžeh ze všeho toho
málem spálil ji docela
(A to jen pohov přála si dát od manžela,
co celibát právě ctil ...)

Je motýl bez křídel:
Bez poznámek
tupě vyčkává až přijde
jara vánek
(Uzavřená uvnitř sebe ...)
 
Tak se už seber
a smyj všechno bláto letité
Život stojí za to!
(Stačí ruce přibité nemít
a sobě slevit ...)
 
 
***


Malé vzpružení do roztočeného kolotoče předvánočního shonu nikdy není na škodu ...

Žádné komentáře: