Sněží
Do myšlenek
Stěží najde se lék
na stáří, co dotváří
osobnost každého
I chroust
z pod pevného krunýře
poznává potíže
na vlastní kůži
a všechno, co dluží
táhne na hřbetě
Ve světě
hold napořád
pramení pevný řád
soužití
- od kamení přes kvítí
až k člověku
A právě on řeku
téct nutí proti proudu,
tnutím rodnou hroudu
převrací
nejmíň tisíckrát
nejmíň tisíckrát
Tím ztrácí pevný řád!
Až kácení
poničí vlastní plíce,
bezcenný život více
nelapí dech přepychu
- po lidech potichu
smete se zem
To kam jdem
vždy vlastní volba
a žádná rolba
neodhrne mráz,
co z nás věky sálá
Naštěstí ještě skála
není zcela rozdrcená,
i když cena
již hodně vysoko
Čas neběží naoko!
Je v nás,
v našich rukách,
ze země vpíjí se do žil
a koho nedotrká
ten ani nežil ...
Žádné komentáře:
Okomentovat