Prostě žiji

 

Známe přenádherný úkaz,

co protéká mezi prsty

Zkraje kolomaz jen hustý,

pak taje jako sníh v poli

- napadl včera prudce

Však než hodíš koulí

jen mokré ruce mneš sobě

na smrtelné posteli

Až v tichém hrobě z jílu

rány zcela zacelí jediná spravedlivá

(bez rozdílu chudáky i pány najde si

- zná totiž všechny adresy),

teprve pak nebudeš se bát

Skončí hlad po životě,

co není žádné peříčko!

Jít svou cestičkou nikdy není snadné

Tlení štípne haluz,

která spadne i na vůz z ocele!

Kdo přátele nemá,

ani sena, ani slzy nevysuší,

klid v duši nezíská

Kór jak v penízkách plave

a srdce jeho dravé krvácí cizí krví

Ze života urvi jen co tvoje je,

do stoky vylej pomeje,

proroky občas poslechni

Sám život den po dni

 z dávných not

čerpá energii

Dokud jsem tu, prostě žiji ...

(A s láskou vzpomínáme na ty, co pouť již ukončili ...)