Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

středa 10. srpna 2016

Ještě poprchá

 
 
Prší všem do vlasů
Po zádech stéká sůl
znaveného potu
 
Tu šeď protnul
výboj elektřiny
Pokaždé nebezpečně jiný!
 
Ovzduším hbitě klouže
ohnivý proužek
na cáry roztrhaný
 
Bubnů rány
šepot deště drtí
mocnou chutí obra nebes
 
Nadnes propršelo
mokré šero
do noci
 
Voda horoucí
pod sprchou z mokrých zad 
smyje chlad bouřlivého dne
 

Ani o jedné nepřestalo
To se krásně spalo!
Skoro jak v bavlnce
 
Po jabloni, po trnce
výsměšně voda šepotá,
že kapka ta i ta ztratila směr zcela
 
I s úsvitem obloha nabubřelá
kropí zem šedavou růžicí
A už se všicci na déšť mračí
 
Někomu stačí,
jiný má furt málo
Slunce škvírou na nás se pousmálo ...

Žádné komentáře: