Na vzpomínky sedl prach
Štíhlé kmínky tenkrát my byli
a život černobílý na vlnách rozkoše
neustále pokoušel zvědavost naši
Čas nyní práší stříbro do vlasů,
i vrásky na tváře - v očích sůl
Z načechraného polštáře
zůstalo klubko shrbené
Každého někdy dožene
stýskání neoblomné
Zrovna dnes přišlo pro mne
při stírání prachu
Ta zvláštní pachuť ztraceného mládí
na jazyku vnadí a něžně laská ...
Kdesi od skal doznělo vytí
Lovit mladost v lesích - to by bylo sítí!
Žádné komentáře:
Okomentovat