Nejde zapomenout

Máj včera postavený
jak život podťatý
skácel se k zemi
Kam nesou jej?

Proč schází sokolík bujarý,
co s děvčaty
vznášet se chtěl?

Proč na máry vkládají
stíny dvou těl?

A růžový plátek jabloňový
padá k zemi...

To já nechtěla!
Tak mladá
a smrt již objímá mě
Má touha bylo jiné rámě
A průvod?
Svatební,
s družičkama!

Navždy sama,
bez mámy, bez táty

Sestřičko milená,
proč i ty pro svět jsi ztracená!

Byl první máj
Peklo, nebe, ráj...



Tato slova byla napsána po autonehodě, kdy 30. dobna 2000
vinou nezodpovědného řidiče byly zmařeny tři mladé životy