Tobě

Kolik že ti?
Ať míň či víc,
čas neskutečným tempem letí
a bez rodiče jsme dítě z nemanic!

Jistě, jsme dávno dospělí!

Hned okamžikem,
kdy pupeční šňůru skalpel oddělí,
hurónským křikem
oznamujeme světu:
Život mámy, táty v novém je tu!

A máma odhazuje utrpení,
když uzlíček k prsu přikládá...

Větší štěstí v světě není!

Pak, ač nerada,
znovu střihá šňůru pupeční
a nezkrocené mládí,
uzlíček nevděčný,
vzhůru za sny pádí
Ber kde ber!
Malé slůně v porcelánu...

Máma může mít synů, dcer,
dítě však jen jednu mámu