Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka
Na svém autorském blogu vás vítá
- Lenka Rezková
- Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...
sobota 30. května 2009
Tobě
Kolik že ti?
Ať míň či víc,
čas neskutečným tempem letí
a bez rodiče jsme dítě z nemanic!
Jistě, jsme dávno dospělí!
Hned okamžikem,
kdy pupeční šňůru skalpel oddělí,
hurónským křikem
oznamujeme světu:
Život mámy, táty v novém je tu!
A máma odhazuje utrpení,
když uzlíček k prsu přikládá...
Větší štěstí v světě není!
Pak, ač nerada,
znovu střihá šňůru pupeční
a nezkrocené mládí,
uzlíček nevděčný,
vzhůru za sny pádí
Ber kde ber!
Malé slůně v porcelánu...
Máma může mít synů, dcer,
dítě však jen jednu mámu
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Svatá pravda.
Taky se říká, že jedna máma se postará o deset dětí, ale deset dětí se nepostará o jednu mámu. Lze si jen přát, aby to platilo co nejméně.
Hezké foto. Z kteréhopak zámku?
No, jo. Generační zkušenost...
Jaký zámek? Takto krásně se dnes bydlí ve Lhotě!
TO JE NÁDHERA.VÁJINKA
Okomentovat