Odešel

Ulehám
Stejně jako za dne
místo vedle prázdné
a samota do dna
plní ho mlčením

Což osud nezměním?
Nejsem štěstí hodna?

Dosud po kapkách
jsem směla pít
a snít

Snít z plného poháru
a na káru soužení
přikládat tíhu

Odlétli ptáci k jihu
a já v pevném náručí
se chtěla hřát...

Kdo osudu poručí?
Co ještě mám dát?

***

Není lehké v samotě ulehat do postele pro dva...