Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

středa 2. prosince 2009

Zimní mámení


Bez lyží
Bez saní
Uprostřed závěje ztracená
Do ticha telefon vyzvání
V kalu mlh zaniká ozvěna
V čekání ruka se zachvěje

Princi můj, vysněný,
okamžik se mnou buď!

Naděje zmařeny
Rampouchem ledovým
záznamník protíná hruď

Proč?
Nikdy se nedovím

Srdce krvácí
Slzy kanou
Po sté křičet chci:
Na neshledanou!

Však láska se neztrácí
Sílí a roste
v okovy touhy mi neznámé

Někde milý,
někde se shledáme

2 komentáře:

mutil řekl(a)...

Nádherná! V kalu mlh - hezký obrat, opravdu máš básnickou dušičku.
Dílko je zařazeno do "Zklamání", ale zrovna tak by mohlo být i v "Naději", ten konec o naději mluví.

Lenka Rezková řekl(a)...

V době, kdy báseň vznikla, jednoznačně patřila do smutku. Dnes vše vnímám jinak a ráda poslechnu radu a přidám i naději.