Konec dovolené!

Tak jsem si
kafe dala ...

Hned od řasy,
při cukrovém stýskání,
slza malá
tiše bloudí po skráni

Z moře kapky
jsem si zřejmě
domů zpátky
pašovala potutelně
v dutině lebeční
Přes celní dvě kontroly!
(A že byli výřeční!)

Upíjím kávu z marketu ...
Prudce srdce zabolí!

Jestli se nepletu,
píchl v něm kamínek vzpomínek
na Asuán!

Nad přehradní hrází
vypíná se chrám
Philae

Od neděle
kamínek v lomu schází,
pod nedokončeným obeliskem
královny Hatšepsut ...

A ty jdeš zase pískem
bez bot - zut,
lasturovou pláži

Ve vlnách můžeme si šnorchlovat,
když před očima na lov vyráží
z pod korálů podmořské skály
nebezpečný had
(Kdo moře znalý,
ví že je to muréna)

Opět vidím i scénu
jak z ruky zobají
rybky bez jména ...

Zas drink pijeme u bazénu,
když po kraji bezlesého pohoří
prostřel večer snění
Stmívá se tam dřív než tu
Na moři
se i modř stokrát změní ...

A čas se chýlí
k odletu

Lasturku vezu si zpět ...

Můj milý,
škoda žes nemohl dél posedět ...