Rozžali svíce na oltáři,
tisíce wattů do tmy září
Postava v bílém vražedný skalpel zvedá …
Ach, jak zsinalá, jak bledá
v dávnu zrozená matka netečně leží
K obraně nyní zvedne se ztěží
a vrah urvat tělo chce její
Semínko lásky v úrodu zaseté
A přece!
S nástrojem ruce se chvějí
Lidské srdce brání život dítěte!
Padl soumrak
Do tmy probuzena
V slzách leží troska – pouhá žena!
A já ptám se:
Co ten, jenž s vášní sel?
Jakože on zrůdný pohřeb neviděl!
***
Potratů naštěstí ubylo
I tak, jen při představě běhá mráz po zádech a pro ženu to musí být trauma do konce života
Žádné komentáře:
Okomentovat