Smutek vlasy postříbřil
Kolik promarněných chvil
proteklo řekou času
Neviděli jsme je
Tu život zhasl do závěje
nekonečné nirvány
Vzpomínky rozdány
v nulový bod
+++
Vyhýbám se pohřbům, ale teď se rozloučit půjdu. I soused se se mnou byl rozloučit. Došel k zahrádce, cítila jsem jeho pohled, ale tehdy práce byla důležitější ...
Pak ho odvezla ,,rychlá" a přes všechnu snahu boj o život prohrál ...
2 komentáře:
Nevíme dne ni hodiny.
Přesně tak, proto je třeba vážit si každého rána, do kterého se probudíme
Děkuji za komentář
Okomentovat