Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pátek 31. května 2013

Relax IV

Matematická k MDD

(Odpověď na Relax III)
***
(Autor neznámý) 
Odpověď z Relax V je: RUCE často založíme 

Dvojí metr?

Večer klesá nad krajinu,
když z lesa stínu
houkání sýčka zní

Sklíčka brýlí mlha rosí
V ní kapky z hvězd
přes trní cest spočinou si
na listí
Včerejší prach 
vlhkým dechem pročistí

Pak v dolinách 
na loži mechem obrostlým
jako dým na chvilinku 
se voda snese k odpočinku

A v lese neonů,
v záhonu prostých obydlí,
smutek dlí v každém koutě,
kde na chomoutě dlužná částka

Tam spravedlnost 
prudce ruce spráskla!
A most za dluh
budoucí pro ně přístřeší ...

Ví Bůh, 
každý že zahřeší!


***


Státní dluh na obyvatele 169 407
Na koho ze zodpovědných za nás všechny, co si naplno za státní peníze užívají luxusu, dosáhne spravedlnost?
 http://www.novinky.cz/krimi/303528-janouskovo-nabourane-auto-patrilo-firme-spojene-s-milionovymi-obchody-s-vzp.html

čtvrtek 30. května 2013

Relax III

Kdo to ví?
(Odpověď najdete na Relax II)
***
(Autor neznámý) 
Odpověď z Relax IV, jak správně odpověděla má milá čtenářka, je: Celkem na obou stromech visí 27 šišek, na jedli totiž šišky nevisí, ale rostou vzhůru

Třetí

Konečky prstů
na stůl
zvolna dosedají
Téměř na okraji bytí
rozpínám křídla nepokoje

Dva sebou kryti
ztrácí pojem
o nadčasovém rytmu
metastáze rozbujelé touhy

Čau, raděj špitnu 
a rychle na ramena nohy 


***


Ne nadarmo se říká, kde jsou dva, není třeba třetího 
Máj je máj ...

středa 29. května 2013

Relax II


Co to je?
(Odpověď na R I, publikováno 28.5.2013)
***
(Autor neznámý) 
Odpověď z R III - POZOR musíme dát na psa, aby nekousal

Kdo nutí?


Kdo nutí koho číst
co ke čtení není?

Proč oční píst
v zakuklení
nepřespí všechny extáze,
co do fáze očních kmitů
život mete?

Proč jen si tu, 
můj ty světe,
mozek moříš?

Kdysi Mojžíš 
lid zotročený 
vyvedl do snesitelna
Čin velmi cenný, 
přesto oční bělma
nespatřily vysněný ráj

Každý kamenný kraj
po sopečné explozi
semeny život posází
a každý plot sebevyšší
časem zchátrá

Dokud jsem,
mám sesru, bratra, pozůstalé,
mocně se rvu
a díváme se dále!

úterý 28. května 2013

Relax I

Co to je?
(Jáma)
***
(Autor neznámý) 

Odpověď z Relax II je - POPEL oheň nikdy nestráví

Je naše hospodářství tržní?

Tržně hospodařit také rovná se:
Utrhni si lepší kus
a ukryj tajně do kapse
Že na to nemáš vnitřní zkus?

Pak je nám velmi líto,
hlavně ať máš hodně klásků!
Mlátit třeba každé žito,
 ještě inkasovat za pomlázku

Ruku v ruce s námi lež
A když zvědavý kdos náhodou?
To ne já, ale kdež!
Hlavní je být za vodou ...


***


pondělí 27. května 2013

Májové pocity

Čeřená voda v kaluži,
trní rozseté po růži
až ke kalichu poupěte,
co žízní po úplném rozvití

Drobné sluníčko sedmitečné
než napočítáš do pěti
mravence nadbytečné
hezky dolů z květu žene

Ve vůni totiž libují si
mšice jejich dokulata nabaštěné,
co rostlinám z životní mísy 
rády sílu sají

Stejně nám, kdo v zemském ráji
v klidu růst by chtěl,
místo mšicí samozvaní politici
vykrádají mysl z těl


***


Není dne, aby se ze zákulisí neprovalilo něco jako:http://www.novinky.cz/domaci/303045-na-hrade-si-vylepsovali-platy-mrtvymi-dusemi.html
Berušky všechno nezvládnou!

Oči ve tmě



Slovní blesk očima míří k srdci
Náhlý stesk zmizí 
a rychle se vrací
v sevření lana

Do mrtě noc rozebraná
Na útěk slabost vrhne síť

Do dlaní rosu chyť
v rozbřesku svítání,
když po proudu času
budík chvátá

Konečně den zhasl
slova v bouří rozevlátá

neděle 26. května 2013

Velká neznámá

Usínám v náručí 
zlověstného ticha
Kdo zaručí 
způsob žití do kalicha?
Co osud může dát komu?

Kdy kat cestou zlomu
zasviští mečem
a kdy v jevišti
do pýchy svlečen
jediný zatleskáš sám sobě?

Myslíš, že život znáš
Zase tě doběh!

sobota 25. května 2013

Jednou ...

Uhýbám v záhybech dneška,
těžký dech setiny mešká
a hyeny zatnuly čelisti

Zas kapsy si namastí
ve jménu zákona!
Lov na hyenu zatím se nekoná

Až splatím budoucí dluhy do haléře,
přes otěže pevně na popruhy
pověsím dnešní dobu!

Vždyť rozsévala nelidskou zlobu
Dnes hodně jsem malá
a na dně, díky osudu

Lituji jedinou ztrátu,
že až dojde k zvratu,
já už tu nebudu ...


pátek 24. května 2013

EXEKUTOR

Vzdor vší jistotě
dnes na plotě hanba visí
Uvnitř mrtvý dům

Stačilo kdysi
aby mládě upírům,
tak snadno, nastrčilo kousek krku

Jiní kradnou
a banda hromotluků
zatluče u dveří bez viny

A otevřít?
Jsi povinný!
A z bezmoci slepý

Budoucí otroci
jimž úřad lačně lepí
kovový cejch bezdomovce

Pokorné ovce
zaživa svlékané z kůže
Ale pouhý nářek ti nepomůže!


***

Že k tobě exekutor nikdy nezavítá? Omyl!
Žijeme ve státě, kde se jednou rukou ukazuje na zločiny komunismu a druhou se konají ještě horší zločiny díky skulinám v zákonech, co se pro tyto účely prostřednictvím vlády zavedly.
      Co jsou to za zákony, když nezadlužený majitel musí pustit na svůj vlastní pozemek a dokonce i do soukromí svého bytu cizí hromotluky – exekutory, kteří se ohání tvrzením, že zde bydlí dlužník? Už jediné přespání zadluženého dítěte, co rodiči vypomůže v kritickém období, dává nárok na vstup! A hromotluci klidně nad hlavou bezmocně ležícímu dědečkovi, který vyžaduje celodenní péči, olepí předměty zanedbatelné ceny v okamžiku, kdy babička v kritickém stavu bojuje v nemocnici o život. Teprve po shrábnutí právě obdrženého důchodu se mají k odchodu a vůbec je netíží, že právě důchod svěřený do rukou nyní marně se bránícího a navíc nemocného potomka, co nikomu nic nedluží a jen s povděkem přijal nabídnutou fyzickou výpomoc nebydlícího dlužníka, byl tímto vlastně pro ně uloupený! (A ačkoliv potomek s první možností z vlastních skromných úspor peníze vrátí i nadále se cítí jako sprostý zloděj!)
Přitom postačilo jednoduše nařídit dlužníkovi exekuci na mzdu!(Není to žádný opilecký podvodník, co fetuje, hraje hazard či tropí výtržnosti. jen se díky zdařilé propagandě a špatnému rozhodnutí zadlužil a následně dostal do situace neplatiče. To jsou rodiče vraha automaticky také vrazi?)

     Uvědomuje si někdo vůbec, že dnešní společností nastavené zákony vlastně z obyčejných a mnohdy i slušných lidí dělají  žebráky, zloděje a v důsledku klidně i vrahy? A to jen proto, aby si mocensky vyvolená skupina mohla užívat luxusu. I vykonavatelé bezprávního práva si asi musí vychutnávat bezmoc žen a starých lidí, co se provinili jen snahou být slušní a ještě se snaží ke slušnosti přimět své blízké, co uklouzli na hyenami systematicky nastavené ploše. (Omlouvám se hyenám, které zabíjí pro zachování života a jsou mnohdy méně kruté jako paraziti v lidské kůži)
 

Dar od přírody




Naštěstí je pořád více těch, co rozumu využívají pro dobro druhých. Jen tak můžeme jít dopředu ...

čtvrtek 23. května 2013

Pěnivě

Miluji pěnění vody,
vzdorování rozkoše
z nesvobody břehů
na ploše nekonečna

Prosolenou něhu,
temná mračna 
do zítřka rozpršená
Voda se má ...

středa 22. května 2013

Květnové mrazení

Led v květnu?
Hned řeknu,
zmiz!

Chladný sliz
však neroztává
Naopak!

Popínavá tráva
prorůstá přes ústa
na podnebí

Raději nebýt,
říkám si
v májovém počasí

Co hladově láká
za okny zpoza tmy
sněhuláka do lázně léta

Bez bázně
se teplo vkvétá
do myšlenek

A vlezlý šnek
tiše se rozplývá
Protiva, oslizlý

Byl hodně zlý!

pondělí 20. května 2013

Tulipán


Tuli, tuli, tulipán
Září větrem ošlehán
zlatě ve tvém zaostření

Tuli, tuli, tulipán
Vyprázdněný do dna džbán
hlásí změny v oranžovém zabarvení

Tuli, tuli, tulipán
Vánkem jemně kolébán
se zvolna svléká do zelené

Už není, není, tulipán
Unaveně zamyká se jarní chrám
jako vždycky při švitoření vlaštovičky



neděle 19. května 2013

Mamince

Jsi mi oporou, jsi mi vším
Jsi světlem nad horou,
však pojednou netuším
co bude dál ...

Společnou naději osud svál 
do šera bezmocných stěn
Mám nechat tě jít?
Pak sebou mě vem

Tam, na dně nekonečna
oprostíme se od citů,
zase budeš krásně sličná
a já zavinutá v blankytu mateřské náruče ...

Dívám se na účet
Jde vůbec zplatit vše zcela?
Až budeš tam, pochopíš jak ráda tě mám
a vždycky jsem měla

sobota 18. května 2013

Smrt není zlá

Smrt je živá jako život sám
Slza smývá čerstvý šrám
pnoucí se skrz vzpomínky
Ještě zní puls, 
už schází plamínky
něžného pohledu

Do ledu slabost tělo noří
i nečitelná slova
Stojí kdesi na zápraží,
cesta nová

V tunelu zář

Otče náš ...


***


Horší je umírání ...

Nezvratitelné


Sluneční stín z úžlabin melodram
každý sám zachytí pod víčka
Na niti visí zbytečná slovíčka,
co kdysi do morku kostí rozehrála
budoucí melodii

Z neznalosti mnozí do dna piji
zcezený pelyněk, prý na změny
jediný to lék, co však šediny
ani zlost žádnou barvou nekryje
S čistou hlavou proto řekni, adié, minulost!


***


Cokoliv se stalo, nejde vrátit, jde se jen poučit prožitými fakty. Poučit, ne se do smrti trápit!

čtvrtek 16. května 2013

Operace v pozdním věku

Tmu před očima nezajímá
jestli strach je skutečný
Počet dní se krátí
a máti, má máma,
není sama
kdo se nevzdává

V čerstvé rose
únava rychle zmizí,
když ruce ryzí
srdeční tempo 
navrací do normálu
 Nejen to!

Máš zase cíl,
kde zdoláš i skálu


 ***


Před chviličků další paciet usedl do sanitky. Směr Fakultní nemocnice Olomouc. 
Skláním se před všemi, kdo navrací lidem ztracené zdraví ...

úterý 14. května 2013

Snová

Kdyby nebyly sny,
zamrzla by skutečnost,
proto každý ví,
že sen je most budoucna
(Bez snění kolem tma ...)



***


Vznikla jako reakce na: http://www.libres.cz/dilo/115755-marne-sny/

neděle 12. května 2013

Medonosné bzučení


Včelka bzučitelka
vlétla do kalichu,
kde rychleji než střelka
ve voňavém tichu
rozvité budoucnosti
bliznu pylem
od sousedů hostí

V světě širém
není užitečnějšího tvoru
Bzukot sirén
do úmoru 
polem, lesem zní,
dokud mrazem nezavře se 
pastvina poslední

pátek 10. května 2013

Květnové tóny

Déšť šepotavě máčí
rozvoněné víly v květu,
když hlas kukaččí
ihned po příletu
nám roky vykukává

Do pampelišek oděla se
rozkolébaná tráva
ve švitořivém hlase
vlaštovek našňořených
do fraku elegance

Není nad krásný hřích
touhu z plného rance
brát do dlaní sedmikrás
a polibkem svítání 
probouzet tóninu uvnitř nás

středa 8. května 2013

Fosilie

Půlnoc má moc
stinných stránek,
co chladný vánek
ovívá šepotem listí

Světlo v záhybech
na okamžik přelstí
dávný šleh
černočerného nekonečna

Zem, mladá slečna
člověkem šperkovaná,
rozjasňuje vždy od rána
modrou tvář

Sluneční svatozář
dodává energii,
z které všechny biomasy
pospolu žijí

Vzácné trasy dané Zemí
a ověřené v pokolení
pokrok žene
Do záhuby?

Bohatstvím se nepochlubí
tělo opojené z vlastní moci
a jedinou chybou vypálené do kamene
bezbřehé noci ...


***


Neustále se vyvíjejí novější a ničivější zbraně, prý na obranu ...

úterý 7. května 2013

Studený máj


Jemné mžení rosí rosu,
napitá hlína u louže klouže
a na ubrusu, můj ty bože,
prostřené talíře, co neví že
dnes návštěva nenavštíví
prázdný dům

Na špalku dříví 
chlapec štípe sousedům
Víte, stáří maří jejich snahu
a vlastní děti
k rodnému prahu
hned tak nepřiletí

Tažný pták v šedi
 sedí u komína
šťastný, že dlouhá zima
odlétla s jeho příletem
a nad květem 
mlží mlha jara vůni

Tu vyšlo slunce
a hned duha v tůní
barví věnce dětskou ručkou spletené
Kdo ví, třeba u mohutného kamene
kolem trní z květů lodě zatočí se v kolotoči
a ty jsi ten, kdo první ve vodě ruce smočí


neděle 5. května 2013

Maraton

Průlety do nitra
náhle a bez ptaní
odročím na zítra

Pak, dřív než svítání
nakopne další den,
pozvednu oponu zbloudilým myšlenkám

Žití stává se hromadným kalupem,
v němž každý sám 
běží závodní maraton

A když se neuhlídá 
dechu tón, hned holá bída 
náruč rozevírá doširoka

Co máme, je věčná víra,
že i na žraloka nakonec
spadne spravedlnosti klec




pátek 3. května 2013

Setkání

Čas na niti
pouhopouhý pohled zachytil
do okamžiku návratu

Zas dětsví bylo tu
na záblesk setiny
Ano, dnes jsme jiní!

A přesto vzpomínky zůstaly ...
Byli jsme tak malí,
bez starosti, plní elánu

I psí jazýček na ránu
máma něžně přiložila
a v každém květu spala víla

A my v postýlce
Je po idylce?
Kdepak, není!

Rozvíjíme se v dalším pokolení,
co mámě do náruče se sladce schová
No co, já byla zase tatínkova ...


***


V první květnový den u mne zastavilo auto a z něho zazářily tak dobře známé oči mé dávné kamarádky ...

středa 1. května 2013

Májové tání


Přes květ jabloně 
dívám se do výšin
Pohledem do ohně
touhu snad utiším

Je rozvitá v zelených odstínech,
po větru nezkrotně voní
Tolik, až srdci bere dech!
Zmámeně usedám pod jabloní

Mládí klam hned vztahuje paže
do myšlenek svlečených z těžkých pout
Prastarý led, co k lásce vystavěl stráže,
do země neslyšně počíná plout

Až dosáhne kořenů pampelišek
do žluté lstivě se oděje,
by v semínku vylétl do nezměrných výšek
a tam chladem bral veškeré naděje

Už se den chýlí k večeru
bez prvomájového políbení
Raději led sesbírám do džberu
Každý vztah je více než cenný!