Sluneční stín z úžlabin melodram
každý sám zachytí pod víčka
Na niti visí zbytečná slovíčka,
co kdysi do morku kostí rozehrála
budoucí melodii
Z neznalosti mnozí do dna piji
zcezený pelyněk, prý na změny
jediný to lék, co však šediny
ani zlost žádnou barvou nekryje
S čistou hlavou proto řekni, adié, minulost!
***
Cokoliv se stalo, nejde vrátit, jde se jen poučit prožitými fakty. Poučit, ne se do smrti trápit!
Žádné komentáře:
Okomentovat