Jsi mi oporou, jsi mi vším
Jsi světlem nad horou,
však pojednou netuším
co bude dál ...
Společnou naději osud svál
do šera bezmocných stěn
Mám nechat tě jít?
Pak sebou mě vem
Tam, na dně nekonečna
oprostíme se od citů,
zase budeš krásně sličná
a já zavinutá v blankytu mateřské náruče ...
Dívám se na účet
Jde vůbec zplatit vše zcela?
Až budeš tam, pochopíš jak ráda tě mám
a vždycky jsem měla
Žádné komentáře:
Okomentovat