Když páni nahoře
myslí prej vše dobře,
tak přitahují opratě,
lidi postaví do latě
a odmítají každý sten,
zrovna lidským možnostem
zvoní hrana
Jsem tu, zítra nebudu!
Slova obehraná
na desce osudu ...
Kořeny v zemi,
hlavy v oblacích
a život samozřejmý,
kde pláč, smích
i povinnosti
Taky průboj, ostych
a přehršel bezmoci
Pro majetné prachem
novodobí jsou otroci
s existenčním strachem
Do chvíle než vítr naděje
zrnka prachu v duny
ve vichřici navěje
A bezcenná zrníčka umí,
mocným navzdory,
pronikat do slabin,
zadřít klidně i motory
Stačí překročit vlastní stín!
***
http://www.novinky.cz/ekonomika/316720-cesko-patri-mezi-evropske-zeme-nejvice-ohrozene-otroctvim.html
Žádné komentáře:
Okomentovat