Kolotoč příběhů
bez startu, bez cíle
brodí se ve sněhu
V nohách nejméně
tři promile
a na scéně
smutné vzduchoprázdno
vyjetých kolejí
Přes led nevidět na dno
mlhavých naději,
že snad právě zítra
kry vodou roztříští
vlna, co chytla
tempo hlemýždí
do směru vyjasněno
S věkem se pereme přetěžce
s každou novou změnou,
co do měšce zaběhnutí doba vloží
Tatam je dávné pnutí, co do žil
s novotou horkost lilo
Ale co, nějak je a nějak bylo!
***
Tak nějak to vypadá, když WINDOWS XP přinutí uživatele ke změně, se kterou se pak musí chtě nechtě poprat
Žádné komentáře:
Okomentovat