Nohy od ledu,v hrudi bodláčí
Tak tohle nesvedu!
A přát si, nestačí ...
Sám sebe přikoval
do pohodlí závaží
Ač není car ni král,
už ví, že nic neváží
natáhnout dlaně
a dát úsměv přeslizký
Hlavně, že na ně
vkládají z papíru penízky
A na díru?
Na ni teď nemyslí
Že černá je nevnímá
Vše prý výmysly
A nohy má na stole
a ruce na klíně
Kdyby žil přes sto let
zas přijde nevinně
oblomit rakev či skálu
A vždycky mámo, dej
orchidej
i poslední kalu!
***
Kdo nepochopí, že dávat je víc než brát, nebude mít nikdy dost!
Žádné komentáře:
Okomentovat