Už jistě rostou
přemýšlím,
když lesní cestou
se mihne další stín
s košíkem v ruce
Je to pár dnů,
kdy déšť prudce
oblohu zatáhnul
a napojil suchou půdu
do přepita
Rozhodnutí, že taky pudu,
hlavně vítá
čtyřnohý průvodce
Vodítko do ruky, batoh na záda
a vzhůru do kopce!
Je to paráda
zase dýchat lesní vzduch
Náhle pes zavětřil ...
Prý neznámý puch
nese se povětřím
Vidím v ohbí cesty
spěchat hřibaře
Proč sundávají vesty?
Leda, že ...
Je to tak, šup s nimi do košíků
Jistě chtějí skrýt pouhé listí
Dávno vím o triku,
kdy mnohý sebejistý
tak schovává neúspěch
Sedají unaveně na stonek
Holt chytil se jich pech!
Do rukou vloží výhonek cigarety
Zatím opodál listuji mobilem
než poslední dým vypustí rety
a neuslyším: ,,No tak, jdem?"
A jsou v čudu
V mžiku v důvěře
hřibařskému pudu
nahlížím za keře,
kde před chvílí seděli hřibaři
Ti by se divili!
Někdy se i zadaří
Žádné komentáře:
Okomentovat