Bídně

Bída hlídá
každá ráno
Dbá, aby vždy bylo bráno
z hromádky, co nepřetéká
Ráda kleká před chudobou
Tam i ptáci zobou
potravu do volátek hladových,
když kolem jiskří zmrzlý sníh

Bída šetří
Tak má pro tři
hladné krky do talíře
Jediná možná ví, že
i velký koš má někde na dno
A z velké výšky se snadno
do pampelišky nepadá

Bída dá
v těle ducha
A kdo se do ní zaposlouchá,
tomu křídlí obzory, pevní svaly,
by konzumu navzdory
člověk malý ve vlastním umu
zvedl hlavu a hned vidí
kolik lidi bídu má