Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pondělí 12. ledna 2015

Brána ticha

 
To temné ticho z kamen vyhaslých,
co má plamen jak zmrzlý sníh
a leží zachmuřeně na židli,
pověšené na čakany po dědovi
Ten dávno s námi nebydlí

To ticho, co mlčky všechno poví,
pak na potůčky pověsí se
a tam kde sysel v noře je,
přesně tam své závěje
vane do výšky

Ba ne, nerozlouskneš oříšky
mohutného ticha,
dokud vlastní pýcha
zamyká ústa na sto západů
a minulost bohapustá
okupuje zahradu
opuštěných chodníků

Ticho už jen ve zvyku
dýchlo den do noci
a kdo se v něm potácí
z plna nasytí se
teprve, až jej tichá píseň
pohltí zcela

Spánkem brána ticha vyhořela

Žádné komentáře: