Mech zeleně se plazí
dole u studánky
Tam, kde zimostrázy
předčítají první stránky
procitnutí
O kus dříve slunce mlhu nutí
ulehnout stromům pod koruny,
co poupata napnuté mají
jak kytara struny
než zazní tón v jinotaji
Už i ptačí zvon hrdélek maličkých
maže poslední bílé zákoutí
Až roztaje veškerý led i sníh,
hned míza do proutí
sílu života prudce vloží
Jaro kolotá i všem lidem do žil
Žádné komentáře:
Okomentovat