Známe přenádherný úkaz,
co protéká mezi prsty
Zkraje kolomaz jen hustý,
pak taje jako sníh v poli
- napadl včera prudce
Však než hodíš koulí
jen mokré ruce mneš sobě
na smrtelné posteli
Až v tichém hrobě z jílu
rány zcela zacelí jediná spravedlivá
(bez rozdílu chudáky i pány najde si
- zná totiž všechny adresy),
teprve pak nebudeš se bát
Skončí hlad po životě,
co není žádné peříčko!
Jít svou cestičkou nikdy není snadné
Tlení štípne haluz,
která spadne i na vůz z ocele!
Kdo přátele nemá,
ani sena, ani slzy nevysuší,
klid v duši nezíská
Kór jak v penízkách plave
a srdce jeho dravé krvácí cizí krví
Ze života urvi jen co tvoje je,
do stoky vylej pomeje,
proroky občas poslechni
Sám život den po dni
z dávných not
čerpá energii
Dokud jsem tu, prostě žiji ...
(A s láskou vzpomínáme na ty, co pouť již ukončili ...)
2 komentáře:
Nádhera!
A já Ti přeji, abys tu byla hodně dlouho, abych mohl hodně dlouho k Tobě chodit na tyhle dobroty.
S červánky ve tváří
děkuji
Pro stáří už dnes kuji
železnou postýlku
Vždyť jsme tu jen na chvilku ...
Okomentovat