Musím,
říkáš si den co den
Pak husím pochodem
stejně jako ty, i on
kráčí v davu
Neslyšný amplion
přes únavu
chrlí staronovou muziku
do vyšlapaných chodníků
v sále světaběhu
Nostalgie podzimu
právě zbytkovou něhu
prostřela do rýmů
blikajících hvězd
Pro tebe holoto!
Jen proto, že ze všech cest
nejhezčí vždy první chodníček
mámou prošlapaný
Z ležatých osmiček
pronikají spamy do všeho bytí
Zdalipak kdo kdy chytí
do vlastní dlaně včerejší listí?
Ač stále na čekané,
přesto čas tříští minulost
Každý jsme i svůj host ...
Žádné komentáře:
Okomentovat