Nedělní ráno
po deštivém dni
sluneční branou
naplno rozední oblohu
Támhle od rohu
bělavý mrak jen tak po vánku
prostírá z červánků do střel paprsků
naděje halůzku
Není oměje bez jedu
Ba ani dům se nenafoukne,
když řev protne ticho stěn
- zase chci mezi lidi!
Status všech ohrožen,
když virus slídí
v nekonečnu pavučin,
lepících se do dotyku i do slin
V okamžiku napadení
totiž není ani zmínka o útoku zákeřáka
Rouška, plínka - sebemenší páka
lepší než lhostejnost a vzdor
COVID-19 není host,
ale mor, co můžeme porazit
Pevný hrad - náš byt
Stačí chtít . . .
Žádné komentáře:
Okomentovat