Aniž kdo tuší
máj zlehka prší
kapky štěstído ticha tmy
prošlých dnů
Trochu bojácně
vztahuji dlaně
v naději,
že ty a já,
že my
vložíme na ně
útržky nesplněných snů
Již pery chvějí se
dotykem hvězd,
noc úsvitem
počíná kvést
a my,
kryti hábitem nekonečné lásky,
darujem moc času,
jenž konce i počátky bytí
v nedohlednu koupe,
přitom v tváře tiskne vrásky
i hranici lidského žití,
co na štěstí
tolik,
tolik skoupé
3 komentáře:
Život je na štěstí opravdu skoupé, víc převažuje všednost a někdy smutek. Proto si musíme vážit každé šťastné chvilky.
Popravdě řečeno, pokud bychom žili v permanentním štěstí, tak bychom ani nevěděli, co to štěstí je.
Milé a zamilované.Vájinka
Opakování je matka moudrosti a proto dílka z minula občas přesouvám na začátek
Okomentovat