Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pátek 21. srpna 2009

Loučení


Ještě slyšet křik dětí z pláže
Ještě vidět hladinu vodní
Leč cestou domů čas jíti káže
Sladce i nudně plynul den po dni

Jak voda v řece se týden mění
Stále je stejný
A přece není!

Na jeden čekáme dlouze
Pak starosti uzamkne volnosti klíč
Ve foťáku již obrázky zůstaly pouze
Dny slunce, pohody protekly pryč

Leckdo na chvilku
samotě chce uniknout
Zbavit se tíživě smutných pout

Pak okovy těžší nese si zpět
a káru soužení táhne dál
Ale jednou bude smět přivonět
ke květu štěstí, co uvadl v žal

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

štěstí je někdy jak z Jericha růže
co dlouho na vodu čeká
pak skropit déšť ji může
a ona ozvine se

tak je to se štěstím u člověka

Anonymní řekl(a)...

Smutná.Vájinka