Čas na niti
pouhopouhý pohled zachytil
do okamžiku návratu
Zas dětsví bylo tu
na záblesk setiny
Ano, dnes jsme jiní!
A přesto vzpomínky zůstaly ...
Byli jsme tak malí,
bez starosti, plní elánu
I psí jazýček na ránu
máma něžně přiložila
a v každém květu spala víla
A my v postýlce
Je po idylce?
Kdepak, není!
Rozvíjíme se v dalším pokolení,
co mámě do náruče se sladce schová
No co, já byla zase tatínkova ...
***
V první květnový den u mne zastavilo auto a z něho zazářily tak dobře známé oči mé dávné kamarádky ...
2 komentáře:
čas relativní je přeci jen
setkáním jeho tok může být obrácen
Naše slibované setkání sice čas neotočí, ale jistě jednou zahřeje na duši.
Máš pravdu, čas je divná veličina,
nekončí, nezačíná a přece ho dokážeme měřit
Dík za komentík
Okomentovat