Život je pes a proto je nejlepším přítelem člověka

Na svém autorském blogu vás vítá

Moje fotka
Obyčejná odrostlá děvčica všestranných zájmů, co si nejen ráda hraje se slůvky, ale chce proniknout i do hloubky problémů. Takový vesnický samouk, který i pomocí fota zachycuje prchavé okamžiky. Vždyť učíme se celý život a na věku nezáleží ...

pondělí 6. října 2014

Do hloží

 
Píši bílou klávesou
na černé pozadí
Správná slova někde jsou

Možná v kapradí
se semení a v nich roste naděje,
když v uších zní
umíráček

Třeba se pletu
Třeba jen na túje
ptáček v letu položil píseň tesklivou
zatímco já bojuji s olivou na talíři
plném sladkostí

A co jak jsem jen stín
na pilíři nekonečna,
či ve větru bělásek,
co hned tak nevzdá se?
 
V myšlenkách jistě nebezpečná,
však práh nelze překročit
Proto hlavně vnitřní cit
posílám vesmírem

Pro další den,
co rozsvítí oblohu
do hlohu plného trní
i bílých květů

Nevstupuji na výsluní,
pouze holou větu
v nezkrotné touze do veršů zaklínám
Těžké, těžké je žít sám

Žádné komentáře: