mžením nabobtnaly
Na sebemenším srázu
sklovatí mezi trsy skály
A ticho křičí do uší
To ticho, které netuší,
že nechtěla smutný stav
Tak se zase někdy stav
Třeba na pohár
dozrálého vína
Pak rozžhavený svár
uhasí vlezlá meluzína
Počasí hodně ubrečené
pro změnu mračí se za okny
Jen hned neříkej ne
Dlouho, dlouho byli jsme my
Kniha hodně nedočtená
Byl jsi krok vpředu,
já čtením unavená
Vztah tone v ledu
To ne! Možná že
krusta brzy roztaje
a moudrý čas ukáže,
že vteřina příští jiná je
Žádné komentáře:
Okomentovat