P

Přepočet

  

    Potřeboval pán Půlpán poslat patřičného posla. Povolal proto penzistu Pepu: ,,Pepo, prd pracuješ, proto poběžíš!"

    Pepa pokrčil pysk: ,,Pane, podívejte pořádně."

   Pán pátravým pohledem propíchává penzistu. Potichu pod plnovous pochvalně pobrukuje:  ,,Perfektní pleš, postava pokrčená, pupek pořádný, plece potažmo padají, pohled polapeného pytláka, prostě profil přesně podle přání!" 

    Pyšně proto přikázal: ,,Pepo, pošta populisticky pokulhává, prostě poběžíš. Potřebuji poslat paní Petře Půlpánové pugét pravých pivoněk. Přijdeš, proklouzneš, pokoj pátý. Paní Petru pěkně pozdravíš, políbíš pusou pouze prstíky, předáš pivoňky, posedíš, pokecáte, popijete. Pak pudeš pryč! Platím předem." Pokojně podává Pepovi pugét, potažmo pokrčenou pětku. Penzista pokorně penízky přijal. (Penze pořádně pokulhává pod průměrem, pětka pasuje!)

   Pán populisticky promnul palec. Právě ponurý penzista Pepa perfektně plní plán představ. (Pro pána postel, pro Pepana Petřina potupa!)

   Půlpán povýšeně popostrčil předem plánovanou příležitost. Postelové povinnosti prozatím potajmu procvičí. Prsatá Pavlínka přijde po půl, pohodí pěknou postavičkou, pochválí, posedí, popije, pak pána potěší ... (Prostě parádně přenádherná představa!)

   Penzista popadl poslušně pugét. Pádí patrem přepychových pokojů. Počítá, počítá - pradávno pomýšlel popostrčit pokušení. Představa pokrčmo polehávající překrásné pánovy Petry popoháněla puls. Překoná potíž: Pánův ponižující pohled pokaždé přelisoval pudy. Protentokrát popadne příležitost pevnými prsty - pokoj pátý! Potichoučku poklepe pozdvižený poklopec.

   ,,Pink, pink ..."

    Paní posmutněla, přichází povinnost. Poníženě pootevřela ...

    Prd pán, plešatý plejboj poklekl před Petru podávajíc pugét: ,,Překrásný portréte, přijměte pivoňkové pohlazení pokorného pocestného ... "

    Pepa pozvedl přejícný pohled. Pohlédl povstávajíc přímo. Pohledy protnul podivně pálivý plamen.

    ,,Postupujte, prosím," pobízí poddajně paní Půlpánová posla. ,,Přijměte pohostinné posezení, přinesu punč, pane ..."

   ,,Pepa!"

    Pozvolna padající pončo poodhalilo překrásnou postavu paní Petry.
    Pepa pak přednostně plnil potěšující Petřiny přání. Pospolu překotně překonávali představy, postel praskala, paní plesala, prostě perfektní pohoda ...

    Pán Půlpán prozatím povídavo pětadvacetileté Pavlínce podstrojoval. Pokoušel primární přání: Pavlínce pohlazovat prstíkem pevné pozadí. Poletoval, poskakoval, pobízel, popíjel pivo patnáctku ...

    Plavovlasá Pavlínka prozatím potajmu pánovi prošmejdila portmonku - pobrala plno prachů! Pak přesně před počátkem postelového procvičování pána  polechtávala, přikrývala péřovou přikrývkou, pán potěšen povzdychával ... 

   Pojednou protnulo pohodu pořádné prásk, Pavlínka pryč, pokoj prázdný! Pavlínka prostě prchla. Prachy přepočítá potom ...

   Poučení?    

   Pýcha předchází pád, proto pánové pozor! Přesně přepočítat potřeby předem přímo povinnost.

  
   Pá, pá!